Slavní nevidomí
Stevie Wonder (*13.5.1950)
Stevie se narodil předčasně s retinopatií nedonošených, což je nejčastější onemocnění nevidomých dětí ve vyspělých zemích. Svou první nahrávací smlouvu podepsal ve 12 letech. Od té doby jeho kariéra jenom vzkvétala. Proslavil
se převážně songy I Just Called to Say I Love you nebo Master Blaster. Za svůj život nahrál více než 35 alb a 22krát vyhrál cenu Grammy. Zpíval s Jimmym Hendrixem, Brucem Springsteenem, Eltonem Johnem, Paulem McCartneyem nebo Rolling Stones. Dnes má Stevie více než 70 let a jeho koncerty jsou stále vyprodané.
Helen Keller (*27. 6. 1880 – 1. 6. 1968)
Helen přišla o zrak a sluch v pouhém prvním roce života, neměla tudíž šanci naučit se komunikovat běžným způsobem. Díky trpělivosti své lektorky Anne Sullivan, se kterou se poprvé potkala v 7 letech, se naučila komunikovat, prvně pomocí prstové abecedy, později se naučila číst a psát Braillovo bodové písmo, a dokonce i mluvit. Helen byla první hluchoněmou osobou, která vystudovala Harvardskou univerzitu. Za svůj život napsala 12 knih, včetně své biografie, naučila se plynně latinsky, řecky, francouzsky a německy. Celý život byla aktivní v organizacích, které pomáhaly osobám nevidomým a neslyšícím a obdržela několik ocenění za svůj obdivuhodný přístup k životu.
Louis Braille (*4. 1. 1809 – 6. 1. 1852)
Jedna z nejvýznamnějších postav světa nevidomých, vynálezce bodového písma, díky kterému si i lidé s těžkou zrakovou vadou mohou vychutnat pocit z četby své oblíbené knihy. Louis si ve třech letech poranil levé oko šídlem
z otcovy dílny. Do oka se mu dostala infekce, která se postupně rozšířila i do toho pravého. Louis tak přišel o zrak. Poté začal studovat na Královském institutu pro slepou mládež, kde se později stal profesorem. V té době se děti učily číst rozeznáváním vystouplých písmen hmatem. Psát však nemohly. V pouhých 15 letech Louis přišel na systém, který umožnil nevidomým osobám číst i psát. Systém založený na 6 bodech byl inspirován starým vojenským systémem, který se skládal z 12 bodů. Louis ho upravil, zjednodušil a dodnes ho známe jako Braillovo bodové písmo. Dva roky po jeho smrti bylo písmo uznáno mezinárodně.
Ray Charles (*23. 9. 1930 – 10. 6. 2004)
Ray poprvé uslyšel piano ve svých třech letech, a to ho uhranulo natolik, že se okamžitě začal učit hrát. V pěti letech mu byl zjištěn glaukom, kvůli kterému začal postupně přicházet o zrak. Ve hře na piano však pokračoval dál. Hrát
se učil i ve škole, tu však opustil v patnácti letech po smrti své matky. Přestěhoval se ke známým do Jacksonvillu, kde začal vystupovat v místních klubech. Poté se stěhoval do jiných měst a získával první angažmá. Úspěchy stále přibývaly a Ray začal s prvními nahrávkami. Na začátku 60. let vydal svůj největší hit Hit the Road Jack, který
se umístil na 387. místě v žebříčku 500 Nejlepších písní všech dob časopisu Rolling Stones. Získal svou hvězdu
na chodníku slávy a místo v síni slávy nejen mezi bluesovými, ale i mezi rokenrolovými muzikanty. V roce 2004 o něm byl natočený film Ray, který už bohužel nestihl shlédnout. Zemřel v červnu 2004 na rakovinu jater.
Andrea Bocelli (* 22. 9. 1958)
Další slavnou nevidomou osobností ve světě hudby je italský tenorista Andrea Bocelli, který ses problémy se zrakem potýkal již od narození. Ve dvanácti letech utrpěl během fotbalového zápasu ránu do oka, která způsobila krvácení do mozku a úplnou ztrátu zraku. Původně Andrea studoval právo, jeho srdce ho však táhlo k h, a tak se začal věnovat zpěvu. Dlouho se nemohl prosadit, byl nucen zpívat v barech, a to až do doby, než se objevil rockový zpěvák Zucchero, který ho navedl k tomu, aby nahrál svou první demo nahrávku. Ta zaujala i samotného mistra operního zpěvu Luciana Pavarottiho. Hvězda Andrea Bocelliho stoupala. Nahrál několik alb obsahující nejen klasickou, ale
i popovou hudbu a jeho hlas se stal známým po celém světě.
Jan Žižka z Trocnova (* 1360 – 11. 10. 1424)
Jedna z nejslavnějších postav české historie, zdatný vojevůdce a otec husitské vojenské doktríny byl od svých 12 let na jedno oko slepý. To mu však nezabránilo, aby se před ním národy třásly strachy. Díky skvělé vojenské taktice vyhrál mnohé války, byl krutý, neoblomný a převážně statečný. Během bojů utrpěl zranění i druhého oka, a podle některých pramenů zcela oslepl. Ani to mu však nezabránilo odrazit druhou křížovou výpravu. Jeho vliv stoupal,
a to se nelíbilo zámožným pánům. Z toho důvodu je jeho smrt dodnes předmětem diskuzí historiků. Někteří tvrdí,
že Žižka podlehl hlíznatému onemocnění, jiní, že byl otráven arzenikem. To však nic nemění na skutečnosti, že je Žižka významnou postavou českých dějin. Po celé ČR najdeme několik jeho památníků. Ten nejslavnější stojí v Praze na kopci Vítkov a připomíná bitvu, která se na tomto místě odehrála v roce 1420.